Makedonie v úterý večer oficiálně změnila svůj název na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Stalo se tak poté, co Řecko oficiálně informovalo o tom, že ratifikovalo protokol o přistoupení sousedního státu do NATO. V platnost tím vstoupila takzvaná prespanská dohoda, která změnou názvu bývalé jugoslávské republiky ukončila letitý spor obou států.
Řekové název Makedonie, používaný sousední zemí od jejího odtržení od Jugoslávie v roce 1991, považovali za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.
Atény proto blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Loni premiéři obou zemí Zoran Zaev a Alexis Tsipras dojednali dohodu s kompromisním řešením, která byla podepsána v červnu v řecké Prespě.
Tato dohoda měla silné odpůrce mezi nacionalisty v obou zemích a nebylo zcela jisté, zda se ji Zaevovi a Tsiprasovi podaří doma potvrdit. Nicméně makedonský parlament tento mezinárodněprávní akt již loni přece jen schválil a následně přijal i předpokládané změny ústavy.
Na základě toho v lednu s dohodou souhlasil i řecký parlament, který pak minulý týden také ratifikoval protokol o přistoupení Severní Makedonie do NATO.
Po splnění řeckého závazku plynoucího z dohody vstoupily v platnost také změny v nyní už severomakedonské ústavě související s naplněním prespanského dokumentu. Definitivním stvrzujícím aktem byla úterní výměna diplomatických nót mezi oběma zeměmi.
V mezinárodním styku používala země doposud název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
Severní Makedonie se účastní zasedání NATO
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal v alianční centrále v Bruselu ministryni obrany Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou.
„Pro nás pro všechny je tohle velká chvíle. Oceňujeme pokrok, kterého jste dosáhli,“ prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že v úterý byla vlajka NATO vztyčena na budovách makedonských úřadů a nyní se ocitne společně s vlajkami členů Aliance před moderní bruselskou centrálou NATO.
Severomakedonská ministryně Šekerinská míní, že vývoj kolem nadcházejícího členství její země v Alianci je důkazem, že změna je možná, pokud k ní existuje politická odvaha. „Je to také důkaz, že neexistují zmrazené problémy, ale problémy, které pouze mají zmrazená řešení,“ poznamenala.
- Barma/Myanmar – Někdejší britská kolonie v jihovýchodní Asii získala nezávislost v roce 1948, kdy byla vyhlášena federativní republika Barmský svaz. Vojenská junta změnila název země v roce 1989 s odůvodněním, že anglický výraz Myanmar lépe odráží etnickou rozmanitost země. Výraz „Barma“ podle ní evokuje „Barmánce“, tedy dominantní etnickou skupinu v zemi, a etnické menšiny by se tak podle názoru junty mohly cítit vyloučené.
- V barmštině jsou pro název země vžitá dvě slova: oficiální „Myanmar“ a „Barma“ pro neformální použití. Oponenti režimu a exilové skupiny z celé řady etnik, stejně jako mnohé zahraniční vlády včetně České republiky, nadále používají výraz Barma.
- Belize – Bývalá britská kolonie ve Střední Americe se v roce 1973 přejmenovala z Britského Hondurasu na Belize. V roce 1981 získala nezávislost na Británii, oficiální hlavou státu je ale britská královna, protože Belize zůstalo členem Britského společenství.
- Benin – Bývalá francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila nezávislost na Francii v roce 1960 jako Dahomská republika. V roce 1975 změnila název na Benin.
- Burkina Faso – Někdejší francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila v roce 1960 nezávislost na Francii jako Hornovoltská republika. Od roku 1984 se země jmenuje Burkina Faso, což znamená „země poctivých lidí“.
- Írán – Persii, kterou založil už v polovině šestého století před Kristem Kýros II. z dynastie Achajmenovců, přejmenoval v roce 1935 na Írán šáh Reza Pahlaví.
- Kongo – Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v roce 1960, kdy byla vyhlášena Republika Kongo a diktátor Mobutu Sese Seko v roce 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, svrhlo v roce 1997 Mobutův režim a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Zemi zasáhly dvě občanské války (1996 až 1997 a 1998 až 2003), které si vyžádaly na 3,8 milionu obětí.
- Království eSwatini – Král Mswati III. v dubnu 2018 během oslav 50. výročí nezávislosti Svazijska nečekaně změnil název této malé africké země, která má být nadále známá pod svým historickým názvem jako Království eSwatini. Jako důvod král uvedl, že anglická podoba názvu země – Swaziland – je příliš podobná anglickému názvu Švýcarska – Switzerland. Název eSwatini znamená v místním jazyce „místo, kde žijí Svazijci“.
- Srí Lanka – V dávných dobách byl tento ostrov v Indickém oceánu nazýván mnoha jmény. Řečtí zeměpisci mu říkali Taprobané a Arabové Serendib. Portugalci, první evropští koloniální vládci ostrova, ho nazývali Ceilão a transliterací tohoto názvu, k níž přikročili Britové, kteří převzali v roce 1815 vládu nad ostrovem, vznikl Cejlon. Někdejší Cejlon získal nezávislost na Velké Británii v roce 1948 a změnil si název na Srí Lanku, když se v roce 1972 stal republikou.
- Mnohé státní instituce ovšem nadále používaly původní název, včetně například Bank of Ceylon, Ceylon Electricity Board, Ceylon Petroleum Corporation či Ceylon Fisheries Corporation. Všechny zbývající připomínky svého anglického názvu se z těchto institucí Srí Lanka rozhodla odstranit v roce 2011. K běžnému používání název zůstal jen v čajovém průmyslu.
